Je po létě.
Před týdnem jsme se vrátili z termálních lázní Vadaš – Štúrovo. A to je opravdu horký tip,  jak pro spastika jako je Jakub, tak welnessáka, jako jsem já. Vzácně se tu spojuje Jakubova i moje relaxace v přítomném okamžiku, kdy nebe je modré, voda horká a  pivo studené.

Vítejte v Parkánech.
Tady mi vždy krvácí srdce,  když si vzpomenu, co zbylo z Karlových Varů. Takže jezdíme sem. Už deset let.  Na jaře a na podzim.

Co je na tom tak bezvadného ?
Pomalu, ale jistě nabíjíme svoje vybité  baterky líným povalováním se v perličkovém lůžku, kde se tak fantasticky a jakoby  mimochodem opaluje celé tělo. Je to blahodárné. Kubovo  spasmy tu tají jako čokoláda na slunci a on úlevou usíná přímo v bazénu. Znáte Watsu ? Je to vodní Shiatsu. https://www.spektrumzdravi.cz/wellness/wellness-znate-watsu-vodni-terapie-ktera-vas-dokonale-zregeneruje  …a  ano,  přesně to tam děláme. Nestojí mě to zdaleka tolik sil jako na suchu. Díky té spoustě času a vody,  která nás nadnáší už jsme spolu vymysleli spoustu tanečních  kreací zaklesnuti do sebe v objetí a jeho kruhu. Jakub tu zkouší znovu stát, nebo kopat nohama, splývat ..a mozek dostává obrovskou porci polohových podnětů. Já tu ráno chodím běhat, cvičit a zaplavu si,  ještě než bazény otevřou v deset pro veřejnost. Je tu jedna padesátka plná minerálky, kde vodu mění nejpozději co dva dny. A jsou tu další tři bazény na povalování. V sezoně  jich je tedy mnohem víc,  včetně atrakcí pro děti. Ale to je vlastně důvod, proč sem v sezoně nejezdíme. Z Vadaše se stává klasické přeplněně ukřičené koupaliště, a po tom netoužíme. Květen a září je pro nás a pro důchodce jako stvořené. Ale na  své si tu přijdou i sportovci,  co se týče tréninku i regenarace. Za ta léta jsme tu viděli celé týmy plavců, kteří sem jezdí na soustředění i z České republiky. Je tu posilovna, je tu půjčovna kol a co je přidaná hodnota oproti jiným termálům?

Shodou historických okolností sahajících zřejmě do doby komunismu je zde hodně soukromých poskytovatelů ubytování přímo v areálu, což tvoří  zvláštní mozaiku všemožné lidové architektury, ale také příjemné konkurenční prostředí. Vy si pak můžete vybrat mezi něčím skromnějším a dál od bazénů https://polacek-sturovo.sk nebo https://polacek-sturovo.sk, až po hotel Thermal, který jediný je otevřený celoročně https://www.vadasthermal.sk. Hotel provozuje také sezónní apartmány Smaragd, naše nejoblibenější ubytování https://www.vadasthermal.sk/accomodation/studia-a-apartmany-smaragd/, A  kemp, který je na strategicky skvělém místě, velice blízko bazénům i stánkům.

Bezbarierovost místa
Co se  ubytování týče, kompletně a podle norem bezbarierové jsou dva apartmány ve Smaragdu,( dvě třílůžková studia)  i v apartmánech Westend ( čtyři čtyřlůžková s jednou ložnicí)  a v hotelu jeden třílůžkový pokoj. Smaragdy jsou ale mnohem blíže k vodě. ( cca 50 m) Apartmány Westend  jsou  naopak z ruky a do kopce (cca půl kilometru). Areál je opravdu rozlehlý a přináleží k němu i hezký rybník s  tlustými kapry, vodním lyžováním, šlapadly a ostrůvkem, kde je nové lanové centrum a restaurace. Občerstvení a restaurací je tu spousta. K bazénům se na vozíku dostanete v klidu. I na elektrickém. Do bazénu ale žádné výtahy nejsou. Musíte si pomoci sami. Plavčíci také pomohou, dokonce půjčují speciální dřevěná lehátka označená invalidním znakem. Pomůžou Vám i ostatní koupajíci se, a opravdu se mi nestalo, že by se to nestalo. Na vozíčkáře jsou tu zvyklí i díky české  organizaci Klubíčko Beroun, která sem pravidelně jezdí s rodinami s dětmi s hendikepem. I my tak začínali. Vřelé a srdečné díky za to !

A potom ta bazilika.
Je jako měsíc. Vidíte jí odevšad. Stojí tam, září večerním teplým světlem. Pod ní Dunaj, mohutná tyrkysová řeka s pískovými plážemi především na maďarské straně a ten nádherný  most stejné barvy, který je spojuje. Maďarsko vůbec je tu hluboce infiltrováno a maďarsky se mluví i  na slovenské straně naprosto přirozeně. Když Vás už minerálka nebavi, jeďte tam ! Estergom ! A za rohem  je Budapešť! Na zájezd autobusem se můžete přihlásit přímo na koupališti. Stejně jako na lodní výlet po dunajském ohbí ( více o této lokalitě zde https://cs.wikipedia.org/wiki/Dunajské_ohb%C3%AD ). Ano ohbí. Plánujeme ho sjet příští rok na paddelboardu, jak jsme se letos inspirovali u náhodných kolemplovoucich  a také zajet do maďarských hor a rokle “Rám” u vesnice Dömös. I po deseti letech jsem tady do toho ohbí zamilovaná.

Protože láska prochází žaludkem a sladká mletá paprika z maďároš, jahody a melouny z trhu, vinná réva, domácí brynza, halušky, klobásky a černý šariš…

Navíc se tu,maďároš nemaďároš, skvěle domluvíte slovensky. 😊