Senftenberger See

Pustili jsme si soundtrack z filmu Dare to be wild a stočili fáro na sever. Z Prahy ta cesta trvá něco málo přes dvě hodiny, z drtivé většiny po dálnici.

Lužická jezera, rekultivovaná oblast bývalých povrchových dolů, dnes vyhledávané rekreační místo. Čistá, hluboká voda, bílý písek a kilometry a kilometry cyklotras/in line stezek, jak je libo, podél břehu a pod korunami stromů. Jezera propojená kanály, výletní loďky i plachetnice.

Jsme na místě, je všední den, na louce určené pro stany v Hafencampu je nás momentálně asi šest. Do tohoto kempu jsme se chtěli vrátit, když jsme se tu před dvěma lety zastavili na zmrzku. Mimochodem, čokoládovou s chilli.

Byl tenkrát plný lidí na úžasných outdorových vozících s tlustými nebo zdvojenými koly s přidavným motorem nebo bez, vozili se v tandemu navzájem z kopce a do kopce, který vedl přímo k malému přístavu, kde kotvily malé motorové čluny a plachetnice, ale i šlapadla a kanoe ve vodách Senftenberger See.

Dnes tu potkáváme pana doktora A. Zvonka s rodinou z brněnské Masarykovy univerzity, střediska pro pomoc studentům se specifickými nároky, který zkoumá možnosti pro výjezd svých hendikepovaných studentů …náhoda? Ale kdepak. Svět je malý a sportovně založení Češi to tu dávno milují.

Kemp je částečně v borovicovém lese, který poskytuje dost stínu i možností uvázat houpací síť. V umývárkách, které jsou ukázkově bezbarierové je člověk skoro vždy sám. Německý standard čistoty je mimořádně příjemný.

Auto máme od stanu dvacet metrů na uzavřeném parkovišti. Naše speciální kolo i my jsme celí žhaví. Je nádherné počasí a čeká nás pořádná jízda .

A na to je dobré se dobře vyspat. Německé kempy obecně mají rádi určitou štábní kulturu, takže po desáté je tu opravdu klid. Nemáte pocit, že byste byli neustále v hledáčku nějakých kamer, ale určitě cítíte bezpečí své i svých věcí. A to je příjemné.

Samozřejmostí je elektrika, pokud si tedy vezete s sebou navíjecí kabel. Můžete si zaplatit místo v kuchyni, my preferujeme vlastní elektrický gril a rychlovarnou konvici. Ostatně, nemusite bydlet ve stanu. Kemp nabízí různé druhy ubytováni a chatek a to i stromové, kam jsme ovšem logicky s vozíkem nelezli. Milujeme svůj stan a svojí svobodu pohybu.

Protože frčí paddle board, můžete si ho tu nejen půjčit, ale také si zaplatit krátký instruktážní kurz, jak na to.

Zhruba pět set metrů po cyklostezce je kemp nazvaný Familienpark a jak už název napovídá, je více zaměřený pro rodiny s dětmi. My jsme se tam naučili jezdit do obchodu pro snídani. Němci milují čerstvé koláče a v tom se dobře shodnou s mým synem. Je tam několik restaurací a tak i o oběd nebo večeři máte postaráno. A samozřejmě nezbytné prolejzačky a zábava pro děti všeho druhu. Němci kempování opravdu milují, když k tomu připočteme bezpečnost cyklostezek, které v drtivé většině vedou zcela mimo silnice, je to ideálni dovolená pro hyperaktivní děti i jejich rodiče. Kemp ač opravdu prostorný, byl evidentně plně obsazený.

Pokud milujete komfort a preferujete klid, dokonce i ten polední, pokud uvítáte celkově starší klientelu, přesně ohraničenou parcelu a vodu a elektriku u sebe, pokud chcete vlastní klíč k bezbarierovému záchodu s koupelnou, nabízí se ještě Komfortcampingplatz. Je to klidné, komfortní a příjemné místo s obchůdkem a restaurací, kde jsme se ubytovali úplně poprvé a zkušenost to byla příjemná.

Také je asi nejblíže k prázdninovému městečku Senftenberg, které poskytuje všechny služby a obchody, na které si vzpomenete. Je v dosahu asi deseti minut na kole.

A teď tedy k té cestě. Zvolili jsme trasu, která ve výsledku udělala nějakých 35 km. Brnkačka, dalo by se říci. Odpolední projížďka na pohodu. Po cestě je celá řada občerstveni, ale ta mohou být přes týden zavřená. A tady může přijít kámen úrazu.

Vzdálenosti, které se jeví jako malé s protivětrem a bez svačiny, s vozíkem bez elektrického pohonu můžou způsobit, že vám opravdu dojde šťáva. Nám sice nedošla, protože taháme vodu a sváču s sebou, ale párkrát bychom se za elektrický pohon opravdu nestyděli.

Přístup k lidem s hendikepem je v Německu jiný. Obecně je tato skupina obyvatel oproti té naší lépe finančně zabezpečená, takže slevy pro ZTP tu opravdu nehledejte. Za to se vám tu dostane přirozeně důstojného zacházení bez zbytečného podivování. Na stezkách též potkáte mnohem více kolegů na různých typech vozíků. Tandemová se dají dokonce půjčit.

Minulé léto jsme se synem pod stanem strávili na různých místech přes dvacet krásných dnů, byly báječně teplé noci. V čem je stanováni s člověkem se spastickou kvadruparézou a epilepsií jiné?

Je to fyzicky náročnější, ano. Vozíme s sebou pro Jakuba super pohodlnou polohovací kempingovou postel a to ze dvou důvodů. Vstávání ze země je přeci jen mnohem náročnější a péče, samozřejmě též. Jakub má k dispozici celou jednu velkou “místnost”, tak aby kolem něj byl dostatek prostoru. Vozíme si s sebou jeho vlastní mobilní záchod. Máme velký stan, který je ale nafukovací a velice rychle a lehce postavitelný. Do deseti minut bez přehánění.

Je príma, když počítáte i se špatným počasím, můžete se ve stanu postavit a normálně fungovat. Je dobré mít předsíň, kam zaparkujete elektrický nebo jiný vozík. Vozíme si skládací stolek na věci do kuchyně, rychlovarnou konvici, elektrický gril, kafe …

Protože to ranní kafe v houpací síti, na dohled stříbrná hladina a před vámi nádherný den plný větru ve vlasech… za nějakou námahu prostě stojí. Život je krásný, když se to člověk nebojí trochu odpracovat.

(Článek byl napsaný pro časopis Můžeš 4/2019)

Ceny ubytování na webových stránkách kempů.